Rybnikář - stavby přírodních koupacích jezírek a kořenových čistíren odpadních vod

Kořenové čistírny odpadních vod pro obce

 

 

---

Specializované stránky pro obce a větší celky:

www.korenovecistirny.cz

---

 

Provádíme:

 

- projektovou dokumentaci k územnímu řízení,

- projektovou dokumentaci ke stavebnímu řízení,

- dotace, 

- výběrová řízení dodavatelů,

- poradenský servis kořenových čistíren.

 

---

Více na  www.korenovecistirny.cz . Stránky jsou specializovány na kořenové čistírny odpadních vod,  pro větší celky.

 

 

Systém čištění pomocí Kořenové čistírny (KČOV) existuje ve světě již přes 40 let, k významnému rozvoji došlo v posledních 20 letech.. V Evropě se využívají téměř všude, jejich počet se odhaduje cca na 50 000 a dále roste. V řadě vyspělých zemí  (USA, Velká Británie, Dánsko, Rakousko či Německo) jsou KČOV považovány za rovnocennou alternativu klasických čistírenských způsobů.

V ČR se KČOV projektují od roku 1989, dnes je jich v  provozu asi 190. Velikost se pohybuje od domovních čistíren po sídla přes 1000 EO. Nejvíce je navrženo pro domovní čistírny < 10 EO ( kolem 50 ) a pro malá sídla 100-500 EO ( asi 80 ). Příkladem úspěšně fungující velké KČOV je například zařízení pro město Spálené Poříčí, které je v provozu již od roku 1992 a aktuálně slouží pro cca 1500 obyvatel.

KČOV jsou vhodné pro čištění městských a domovních splaškových vod z malých zdrojů znečištění ( např. menší obce, penziony či odlehlá obydlí). Dobré uplatnění mají také u zdrojů s nesouvislým provozem (sezónní rekreační zařízení, kempy). KČOV je možno použít  i pro čištění či dočišťování průmyslových a zemědělských odpadních vod (potravinářské provozy: mlékárny, pivovary, jatky, výrobny papíru), splachových vod (městské splachy, skleníky, zahradnictví), průsaků ze skládek či pro stabilizaci a mineralizaci čistírenských kalů.

Základním principem čištění je horizontální podpovrchový průtok odpadní vody propustným substrátem, v němž jsou osázeny mokřadní rostliny ( rákos obecný, chrastice rákosovitá, kosatce, atd.).
KČOV lze připojit na oddělenou i na jednotnou kanalizační síť. Technologické zařízení se prakticky omezuje jen na mechanický stupeň předčištění, tvořený česly, usazovacími nádržemi, případně usazováky písku. Tato zařízení, která však musí obsahovat i klasická čistírna, jsou také jediná, která vyžadují pravidelnou údržbu ( 1 – 2 hodiny denně).

Požadavky na charakter pozemku pro výstavbu KČOV jsou velmi flexibilní, obce často pro umístění KČOV využívají jinak obtížně využitelné pozemky. Vhodný je malý sklon, pozemek by neměl být příliš svažitý, silně zastíněný či bažinatý. Zábor půdy je okolo 5 m2 na jednoho EO. KČOV se navrhují pro 1 – 2000 připojeného obyvatele (ekvivalentního obyvatele, EO). Více připojených obyvatel a větší zdroje znečištění nepředstavují z technologického hlediska problém, pouze vyrůstá nárok na zábor půdy. Ovšem malé obce mají většinou pozemky k dispozici.

KČOV jsou ideální pro odstraňování organických (BSK5, CHSK CR – 95% i více) a nerozpustěných látek (NL 95% i více), mikrobiálního znečištění a těžkých kovů. Eliminace dusíku a fosforu je nižší (účinnost v rozmezí 40 – 50%). Míru účinnosti  lze však zlepšit, jako u každé jiné ČOV, např. použitím biofiltru, chemickým srážením. Kořenové čistírny fungují celoročně, bez ohledu na roční období.

Investiční náklady záleží na konkrétních podmínkách – mohou být i několikanásobně nižší, ale někdy též srovnatelné se strojními ČOV. Závisí na typu zvoleného území, jeho hydrogeologických vlastnostech, použitém materiálu, a tak je každá KČOV originál. Cena KČOV včetně předčištění se pohybuje v širokém rozmezí od 5 – 25 000 Kč na připojeného obyvatele. Průměrné investiční náklady však dosahují 10 000 Kč. Celkové investiční náklady zahrnují předčištění ( 25% celkové ceny ), vlastní filtrační pole ( nejvíce z celkové ceny, cca 60% : jde o dopravu filtračního materiálu, ochrannou folii, zemní práce a výsadbu rostlin) a ostatní ( cca 15 %, jedná se o šachty, rozvody, oplocení).

Provozní náklady jsou vždy ve srovnání se strojní ČOV výrazně nižší, minimálně o 2/3. Hlavní výhodou je, že KČOV nepotřebují ke svému provozu elektrickou energii. Provozní náklady zahrnují úklid nadzemní biomasy ( 1x ročně), denní údržbu jednoho pracovníka a odvoz 2 – 3 kalu ( 2x ročně). Mimo tyto náklady se musí zaplatit rozbor vody, ochranné pomůcky na obsluhu atd.

Investiční a provozních náklady se liší dle velikosti KČOV:

Velikost KČOV na EO	Investiční náklady	Provozní náklady
0 – 6 ( rodinný dům)	50 000 – 120.000 / ks	1 – 2 tis. Kč/rok 4,5 Kč / m3
6 – 50 (rekreační zařízení)	14 tis./ EO	6 Kč / m3
50 – 100	13 tis./ EO	6 Kč / m3
101 - 500	12 tis./ EO	6 Kč / m3
501 – 1000	11 tis./ EO	8 Kč / m3
1001 - 2000	10 tis./ EO	8 Kč / m3

Výhody a nevýhody KČOV lze shrnout v následující tabulce:

Výhody	Nevýhody
Čistí odpadní vody s nízkou koncentrací organických látek, což je u klasických čistíren problém	Náročnost na plochu (cca 5 m2)
Dobře se vyrovnávají s kolísáním množství a kvality odpadní vody	Nejsou příliš vhodné pro odstraňováni amoniaku a fosforu
Mohou pracovat přerušovaně, což klasické čistírny nemohou	Strojní čištění má lepší předpoklady pro řízení čistícího procesu a analýzu případných problémů ( řídící softwarový systém) a pro aplikaci nápravných opatření
Nevyžadují elektrickou energii	Větší rozsah zemních prací
Minimální, ale pravidelná údržba
Menší náchylnost k haváriím systému
Plní estetickou funkci v krajině
Odolné vůči povodním (pracují i zaplavené)
Nižší investiční a provozní náklady
Minimální množství betonových konstrukcí a použitých technologií

Závěr:
Z ekologické i ekonomického hlediska lze stavbu KČOV v malých a středně velkých obcích, kde není problém s jejím umístěním, rozhodně doporučit jako rovnocennou alternativu klasických čistírenských způsobů.

Zpět nahoru | Úvodní strana